Město Světlá nad Sázavou
Sušice
Přehled zpráv z lokality "Sušice". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Sušice
Sušice (německy Schüttenhofen) je město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji.
Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel.
Území města Sušice bylo dle archeologických nálezů osídleno již ve starší době kamenné. Další archeologické nálezy se datují do pozdní doby bronzové, z tohoto období pochází bronzový hrot kopí nalezený na sušickém náměstí. Z doby laténské pocházejí nálezy keltských zlatých mincí a z 11. století je slovanské kostrové pohřebiště, objevené při úpatí Svatoboru. Město Sušice bylo původně pravěkou rýžovnickou osadou při obchodní cestě do Bavor. Její jméno značí suché místo uprostřed vodních toků Otavy a Roušarky. Osada byla založena patrně kolem roku 790, 1. písemné zmínky pocházejí až z roku 1233. Ve 12. století patřilo celé Sušicko bavorským hrabatům z Bogen. Český panovník Přemysl Otakar II. pravděpodobně již kolem roku 1257 vojensky obsadil celé Sušicko a někdy po roce 1260 začal budovat královské město, které se mu mělo stát oporou v tomto kraji. Toto období vývoje města bylo dovršeno vybudováním důkladného opevnění s dvojitým pásem hradeb a 3 branami za Jana Lucemburského.
V roce 1839 založil Vojtěch Scheinost nejstarší sirkárnu na území Čech (společnost SOLO se objevuje roku 1903). Ve městě se dařilo mnoha různým řemeslům. Pořádalo se několik výročních trhů. Koncem století se zde začal zpracovávat vápenec. Vápencové lomy se nachází poblíž nejsevernějšího výběžku města, západně od Otavy. Význam měl i kožedělný průmysl. Od roku 1845 fungovala pravidelná jízdní pošta mezi Sušicí a Horažďovicemi. Od třicátých let jezdil jednou týdně dostavník do Prahy. Roku 1888 bylo město napojeno na železnici.
Mezi památky patří: Rozacínovský dům, Voprchovský dům, radnice i s fungujícími hodinami, děkanský kostel sv. Václava, kaple Andělíček, někdejší městské brány, socha prvního československého prezidenta T.G.Masaryka, klášterní kostel sv. Felixe a kapucínský klášter, Kámen neštěstí, Starý židovský hřbitov.
Hora Svatobor (845 m. n. m.) se majestátně tyčí nad Sušicí a z jejího vrcholku shlíží na toto městečko na Otavě tři vysoké věže. Kromě masivní betonové věže a příhradové ocelové konstrukce, které slouží přenosu tv. signálu a telekomunikacím, můžeme nalézt na nejvyšším místě Svatoboru také 32 metrů vysokou kamennou rozhlednu. Svatoborská rozhledna označovaná jako „Sušický maják" měla tvar komolého kuželu zakončeného cimbuřím.
Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel.
Území města Sušice bylo dle archeologických nálezů osídleno již ve starší době kamenné. Další archeologické nálezy se datují do pozdní doby bronzové, z tohoto období pochází bronzový hrot kopí nalezený na sušickém náměstí. Z doby laténské pocházejí nálezy keltských zlatých mincí a z 11. století je slovanské kostrové pohřebiště, objevené při úpatí Svatoboru. Město Sušice bylo původně pravěkou rýžovnickou osadou při obchodní cestě do Bavor. Její jméno značí suché místo uprostřed vodních toků Otavy a Roušarky. Osada byla založena patrně kolem roku 790, 1. písemné zmínky pocházejí až z roku 1233. Ve 12. století patřilo celé Sušicko bavorským hrabatům z Bogen. Český panovník Přemysl Otakar II. pravděpodobně již kolem roku 1257 vojensky obsadil celé Sušicko a někdy po roce 1260 začal budovat královské město, které se mu mělo stát oporou v tomto kraji. Toto období vývoje města bylo dovršeno vybudováním důkladného opevnění s dvojitým pásem hradeb a 3 branami za Jana Lucemburského.
V roce 1839 založil Vojtěch Scheinost nejstarší sirkárnu na území Čech (společnost SOLO se objevuje roku 1903). Ve městě se dařilo mnoha různým řemeslům. Pořádalo se několik výročních trhů. Koncem století se zde začal zpracovávat vápenec. Vápencové lomy se nachází poblíž nejsevernějšího výběžku města, západně od Otavy. Význam měl i kožedělný průmysl. Od roku 1845 fungovala pravidelná jízdní pošta mezi Sušicí a Horažďovicemi. Od třicátých let jezdil jednou týdně dostavník do Prahy. Roku 1888 bylo město napojeno na železnici.
Mezi památky patří: Rozacínovský dům, Voprchovský dům, radnice i s fungujícími hodinami, děkanský kostel sv. Václava, kaple Andělíček, někdejší městské brány, socha prvního československého prezidenta T.G.Masaryka, klášterní kostel sv. Felixe a kapucínský klášter, Kámen neštěstí, Starý židovský hřbitov.
Hora Svatobor (845 m. n. m.) se majestátně tyčí nad Sušicí a z jejího vrcholku shlíží na toto městečko na Otavě tři vysoké věže. Kromě masivní betonové věže a příhradové ocelové konstrukce, které slouží přenosu tv. signálu a telekomunikacím, můžeme nalézt na nejvyšším místě Svatoboru také 32 metrů vysokou kamennou rozhlednu. Svatoborská rozhledna označovaná jako „Sušický maják" měla tvar komolého kuželu zakončeného cimbuřím.